Canisterapie je druhem terapie, která využívá přítomnosti psů a jejich pozitivního vlivu na klienta. Je podpůrnou metodou ucelené rehabilitace, kterou lze spojit i s jinými terapiemi (muzikoterapie, artteterapie, hipoterapie apod.). Jde tedy o motivačně a léčebně zaměřený kontakt člověka se zvířetem – psem.
Canisterapie má kladný vliv na psychomotoriku klienta (a to nejen u malých dětí, ale také u seniorů a klientů s mentálním či fyzickým postižením). Díky kontaktu a komunikaci se psem klient rozvíjí jemnou motoriku, zlepšuje svou prostorovou orientaci, získává motivaci k pohybu, zlepšuje svou koncentraci při péči o zvíře, zvyšuje slovní i mimoslovní komunikaci, myšlení a paměť.
Canisterapie začíná být velmi oblíbeným druhem terapie, protože její výsledky jsou jasně viditelné, což může potvrdit mnoho našich klientů.
Jak canisterapie pomáhá?
Představte si, že máte za sebou náročný den, jste unavení a nic se vám už nechce dělat. A najednou za vámi přijde váš pes a jen se na vás podívá svým rozzářeným pohledem a vy cítíte, jak se vám zlepšuje nálada a postupně všechny chmury odezní. Jen samotný pohled a letmý kontakt se psem dokáže pozitivně působit na naši psychiku.
Při canisterapii je klient v úzkém a intenzivním kontaktu se psem (někdy i s více psy) a tento kontakt napomáhá psychickému uvolnění klienta, prohlubuje sociální cítění a rozvíjí klientovu citovou složku, zvyšuje zájem o dění okolo sebe, komunikaci.
Canisterapie pomáhá při edukaci dětí v mateřských školkách a školách. Pomáhá psychicky strádajícím, tělesně či mentálně postiženým osobám při rehabilitaci a také seniorům v domovech pro seniory. U osob s postižením neexistuje věkové omezení – pes pomáhá malým kojencům stejně jako seniorům, a to jak v domácím prostředí, tak i v různých zařízeních.
U autistů plní pes, při dlouhodobém rozvržení terapií, funkci prostředníka mezi autistickým klientem a okolním světem. Napomáhá lépe pochopit okolní svět, zbavit se strachu ze zvířat, rozvíjí zájem o fyzický kontakt a komunikaci apod.
U klientů s fyzickým postižením se využívá přirozeně vyšší teploty těla psa k prohřívání spastických svalů klientů, ale i k celkové relaxaci a psychickému uvolnění díky vnímání klidné energie, kterou pes vyzařuje (pes má nižší dechovou frekvenci než člověk a díky tomu dochází k celkovému zklidnění člověka, vedle kterého polohujeme canisterapeutického psa). Je zajímavé, že hřejivé teplo polohujícího psa, na rozdíl od termoforu, proniká až do hloubky svalů a tím dochází k jejich prohřátí a uvolnění.
U seniorů využíváme přítomnosti psů pro udržení a rozvoj jemné motoriky při hlazení a péči o srst psa. U některých seniorů můžeme díky přítomnosti canisterapeutického psa rozvíjet zájem o komunikaci a dění okolo. Mnozí senioři jsou uzavření ve svém světě a s okolím komunikují velmi málo (někdy vůbec), ale psovi rádi vypráví a tím trénují svou paměť.
Typy canisterapie
Podle průběhu terapie dělíme canisterapii do 4 kategorií.
- Vzdělávání za pomoci psů
- Aktivity za přítomnosti psa
- Terapie za přítomnosti psa
- Krizová intervence