Ač se to na první pohled nezdá, canisterapie je pro psa velmi náročná – hlavně pro jeho psychiku. Po celou dobu terapie se pes musí plně soustředit, musí zvládat přítomnost mnoha cizích lidí, musí zvládat pohyb v neznámém prostředí a leckdy musí zvládat i fyzický kontakt s klientem, který mu nemusí být úplně příjemný. Pokud na psovi vidíme únavu, dopřejeme mu během terapie čas na odpočinek.
Na terapii s sebou vždy nosíme:
- čistou misku na vodu pro psa,
- ručník na utření špinavých pacek
- čistou deku, kterou dáváme pod psa, pokud si pes sedá na židli vedle klienta nebo si sedá klientovi na klín
- vlastní pamlsky – aby pes dostal pamlsky, na které je zvyklý a netrápily ho po terapii zažívací obtíže
Po terapii si dopřejeme pro sebe i svého psa volno a relax. Není dobré po ukončení canisterapie pospíchat zpět do práce a šidit tak sebe i canisterapeutického psa a nedopřát si odpočinek. Po skončení canisterapie jdeme se psem na procházku, na kterého ho necháme volně běhat, čuchat si a relaxovat. Pro tento okamžik po psovi nechceme žádnou poslušnost a žádné další výkony.
Kdy canisterapii zrušit?
Při canisterapii je pro nás pes a jeho zdraví vždy na prvním místě. Majitel psa by měl vždy zajistit psovi jeho bezpečí a komfort pro práci. Majitel také zná svého psa nejlépe a proto, pokud na psovi vidí jakýkoli náznak dyskomfortu, měl by zvážit zrušení/zrušit canisterapii.
Samozřejmě je ohleduplné vůči klientům zrušit canisterapii včas (raději zrušit terapii den předem, než vyčkávat a rušit terapii ráno těsně před terapií), aby se klienti mohli připravit na změnu programu.
Canisterapii je dobré zrušit tehdy, když:
- má pes teplotu,
- se pes zranil,
- pes onemocněl,
- kdykoli, když se nám zdá, že pes „není ve své kůži“ – majitel zná svého psa nejlépe a v tomto směru velmi dobře funguje náš „šestý smysl“.
A samozřejmě myslíme i na sebe a své zdraví a zdraví klientů, za kterými docházíme na canisterapii. Terapii tedy rušíme i v případě, kdy se my necítíme zdraví nebo jsme nemocní.